Zřícenina zámku Zásadka

Zřícenina Zásadka je původně gotický hrad ze 14. století později přestavěn na renesanční zámeček. Zříceniny sídla stojí na vysokém prudkém břehu nad soutokem Jizery a Mohelky asi 5 km od Mnichova Hradiště. V současném areálu nalezneme zbytky příkopů, hradeb a zdí zámku. Od roku 1967 je zřícenina zapsána jako kulturní památka.

Původně menší vladyckou tvrz nechal postavit některý z rytířů ze Zásadky, předpokládá se, že stavebníkem mohl být buď Ješek Ocas ze Zásadky nebo jeho bratr Ješek. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1406 v souvislosti s její koupí Matějem Pomazánkou ze Zlivi. V 15. století sídlo vlastnili Čuchové z Navarova a ze Zásady, kteří posléze upadli do dluhů a roku 1452 tvrz prodali Jiřímu z Poděbrad. Koncem 15. století za vlastnictví Frycka z Daliměřic je sídlo uváděno pod názvem Nová Zásadka, protože byla tvrz po změně majitelů zřejmě přestavěna a začala se označovat jako hrad. Za Jana Hrzána z Harasova (1520) a Petra Samšinského ze Samšiny (1539) se mluví o zpustlém zámku. V roce 1560 Zásadku koupil Zikmund Vančura z Řehnic, který hrad posléze přestavěl na renesanční zámek. Stavební úpravy zde prováděl počátkem 17. století i Václav Budovec z Budova, který sídlo koupil v roce 1604. Po rychlém střídání majitelů získávají sídlo na konci 17. století definitivně Valdštejnové, kteří ho připojují k panství Mnichovo Hradiště. Za Valdštejnů došlo k postupnému úpadku místního hospodářství. Zámek pak byl užíván až do počátku 19. století, kdy ho obýval jen panský hajný. Roku 1790 zámek vyhořel, ale ještě v roce 1820 měl střechu.

Stavba postupně chátrala, definitivně se proměnila ve zříceninu v druhé polovině 19. století. V držení Valdštejnů zůstala Zásadka až do roku 1945.