Zřícenina hradu Dívčí Kámen
48.8835094N, 14.3487925E
-
MístoKřemže
-
Popiszřícenina hradu
48.8835094N, 14.3487925E
Křemže
Zřícenina hradu Dívčí Kámen se nachází na skalním výběžku v nadmořské výšce 470 m n.m. nad soutokem Křemežského potoka a řeky Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Hrad je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe udržovaných středověkých památek v České republice. Délka hradu je 220 m a jeho šířka 45 m.
Hrad byl založen roku 1349 rodem Rožmberků, který ho pak v roce 1506 opustil a po dalších 500 letech přešel do majetku obce Křemže. Hrad byl správním střediskem panství Majdštejn, což je název vzniklý určitým zkomolením německého názvu Dívčí Kámen. Hrad nikdy nebyl trvalým sídlem vrchnosti, obyvateli byli jen úředníci panství a hradní posádka. Běžně bývala na hradě posádka, které velel purkrabí, která společně s ním čítala 10 mužů. Okolo roku 1470, v době válek, byl počet členů hradní posádky zvýšen až na 24. V době třicetileté války byl hrad již zcela prázdný.
Veřejnost se o zříceninu hradu začala zajímat znovu až ve 20. století. První podnět, aby byla zřícenina opravena a zachráněna vzešel v roce 1934 od Klubu českých turistů, který hrad nakonec dostal roku 1936 od ústřední správy schwarzenberského majetku do správy. V roce 1948 byl rod Schwarzenbergů vyhoštěn a jejich majetek si přivlastnila Československá socialistická republika. Správu hradu převedla na Státní lesy a v roce 1951 zde byla vyhlášena Přírodní rezervace. V roce 2005 se nakonec po dvouletém úsilí podařilo hrad převést na obec Křemži. Díky své rozmanitosti bylo okolí hradu vyhlášeno jako přírodní rezervace, která je navíc součástí CHKO Blanský les.
Kousek od zříceniny hradu najdeme nedokončené vodní dílo pro elektrárnu, která měla využívat rozdíl hladin průkopem vltavského meandru. Záměr pochází z roku 1907 a jeho autorem byl známý vodohospodářský odborník Dr. Eduard Bazika. Za celou dobu trvání projektu byl vybudován odpad elektrárny, výlom pro elektrárnu a proražena štola skrz meandr Vltavy. Stavba byla zastavena po 1. světové válce pro nedostatek financí.
Proč název Dívčí Kámen?
Faktem je, že jméno je pravděpodobně starší než hrad sám, protože se objevuje již v zakládací listině hradu. Ke vzniku toho jména se váže několik pověstí, z nichž jedna z nich zní:
Žil kdysi švarný mladík, který se velmi rád proháněl po lesích na svém koni, lovil zvěř nebo se jen radoval z krásy místní přírody. Na svých toulkách častokrát zavítal k Vltavě, aby dal koni napít a sám se osvěžil v jejích vlnách. Jednoho dne spatřil na břehu řeky krásnou dívku. Chvíli se na ni z úkrytu díval a pak nepozorován odjel. Na to místo se však vracel stále častěji a téměř pokaždé dívku viděl. Zamiloval se do ní a jednoho dne ji požádal, aby se stala jeho ženou.
Dívka mu řekla: „Stanu se tvojí ženou, avšak jen s tou podmínkou, že spolu budeme žít v sídle vystavěném na skále, pod kterou tak ráda chodím.“ Mladík se rozhodl vystavět na skále velký hrad a nazval ho Dívčí Kámen na počest své budoucí ženy. Kdybychom věřili pověstem, mohl by tím mladíkem být Jošt z Rožmberka, jeden ze zakladatelů hradu Dívčí Kámen.
Vzdálenost od parkování je po červené trase 1.200 metrů, po cyklostezce 2.000 metrů.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je zpoplatněný.
V mapě je označeno malé parkoviště naproti železniční stanice Třísov. Odtud se dá jít po červené turistické trase nebo cyklostezkou.
Foto: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Text: divcikamen.cz
Přidat hodnocení