Vodní hamr Dobřív

Dobřívský vodní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v ČR. Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol. na výrobu těžkého kovaného nářadí. Ve druhé polovině 20. století byla výroba v hamru i v huti pod ním zastavena. Prostor hamru se stal muzejní expozicí, která slouží jako doklad staré průmyslové výroby.

Hamr stojí v těsném sousedství hráze Huťského rybníka. Voda v náhonu poháněla původně pět vodních kol. Dvě kola pohánějí dva těžká nadhazovací kladiva, jedno pohání podstropní transmisi, pomocí níž se dávají do pohybu stroje umístěné na levé straně hamru (buchary, brusy, nůžky na plech, generátor – ten vyráběl elektrický proud o napětí 120 V, který sloužil pouze na osvětlení) a jedno pohánělo dmychadla. Páté kolo, které patřilo k měchu pecí, shořelo a už nebylo obnoveno.