Radovesická výsypka

Radovesická výsypka je se svou rozlohou 1 200 ha a průměrnou mocností 50–70 m největší výsypkou v Čechách a jednou z největších v Evropě. V místě dnešní Radovesické výsypky se dříve nacházelo pět vesnic – Lyskovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek a tehdejší největší obec Radovesice, podle níž se výsypka jmenuje. Radovesice byly zbourány r. 1971. Od té doby zde byla ukládána zemina z Velkolomu Maxim Gorgij (dnes Bílinských dolů), až do roku 1996.

Pro odvodnění předpolí výsypky byla v roce 1982 vyražena 2,5 km dlouhá štola, která je dodnes funkční drenáží výsypky. V předchozím období bylo vytvořeno těleso, které vyplňuje Radovesické údolí až na kótu cca 380 m n. m, na východě a severovýchodě až na kótu 400 m n. m. Na náhorní plošině byla nasypána ještě jedna převýšená etáž, rozdělená na dvě oddělené části – severní a jižní. Vznikl tak přirozeně členitý terén se třemi rozdělenými svahy. Celkem bylo do Jámy Jirásek a na původním terénu kolem Radovesic přemístěno 680 miliónů m³ zemin.

Báňská činnost na Radovesické výsypce skončila 31. března 2003. Koncepce rekultivačního řešení vychází z potřeby začlenit rozsáhlé výsypkové těleso do okolní krajiny a umožnit jeho plnohodnotné využití. Cílem je vytvořit funkci rekreační a ekologickou s možností pěstování lesa. Velká pozornost je věnována zájmům ochrany přírody, vzhledem na chráněnou krajinou oblast České středohoří. V roce 2011 byly zahájeny poslední rekultivace Radovesické výsypky, usilovně se pracovalo na vybudování infrastruktury a přírody pro budoucí rekreační středisko. Součástí je i vzniklá silnice z Chlumského sídliště v Bílině do Kostomlat pod Milešovkou.

Na území Radovesické výsypky najdeme dvě unikátní pokusné sukcesní (nerekultivované) plochy o celkové výměře 54,34 ha, které se staly v roce 2017 tzv. významným krajinným prvkem. Na fotografiích je jedna z nich – Sukcesní plocha XVII B. Území má obrovský přířodo-ochranářský význam zejména díky prokázanému výskytu zvláště chráněných druhů uváděných v Červeném seznamu ohrožených druhů.