Národní památník hrdinů heydrichiády

Národní památník hrdinů heydrichiády se nachází v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Zde se po 21 nocí ukrývala skupina sedmi parašutistů po atentátu na říšského protektora a šéfa RSHA (Reichssicherheitshauptamt) Reinharda Heydricha, který provedli 27. 5. 1942 v zatáčce z tehdejší Kirchmayerovy třídy (dnes ulice Zenklova) do ulice V Holešovičkách v Praze-Libni. Heydrich upadl 3. června do kómatu a 4. června v 4:30 h zemřel dle prvotní úmrtní zprávy na celkovou sepsi organismu v nemocnici na Bulovce.

Původně se měla skupina ukrývat v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje jen krátce, parašutisté byli domluveni s Vojtěchem Paurem, který pracoval v pohřební službě, že pro ně ke kostelu přijede a vyveze mimo město. To se však již nepodařilo. Jeden z parašutistů výsadku Out Distance, Karel Čurda, přestal se svými druhy spolupracovat a stal se konfidentem Gestapa. Ten prozradil nacistům spolupracovníky parašutistů (Hana Krupková, Václav Krupka), skrze něž se Gestapo dozvědělo o úkrytu dříve, než tato skupina stačila uniknout.

Dne 18. 6. 1942 ve 4:15 h byla katedrála obklíčena přibližně 760 příslušníky bojových útvarů Waffen-SS, a to Ersatz-Bataillon SS „Deutschland“ a SS-Wachbataillon Prag. U zásahu bylo dále přítomno několik desítek příslušníků Gestapa a místní hasičské posádky. Celé okolí bylo neprodyšně uzavřeno.

Na hlídce byli v tuto dobu velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s Janem Kubišem a Josefem Bublíkem, kteří se rozmístili strategicky na vyvýšeném kůru v kostele. Po několika minutách proniklo do budovy Gestapo, se kterým začali tři parašutisté vést přestřelku. Boj trval přes dvě hodiny. Odpor tří parašutistů byl zlomen poté, co jim došlo střelivo a Němci se je snažili zneškodnit pomocí ručních granátů. Opálka a Bublík, ač zraněni střepinami, se posledním nábojem střelili do hlavy. Bublík zemřel až při převozu do lazaretu SS v Praze-Podolí. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů, zemřel v sanitce. Později byla těla obou posledně jmenovaných převezena zpět ke kostelu k identifikaci, ke které byli přivezeni i zrádce Karel Čurda a Hana Krupková.

Ostatní parašutisté s napětím poslouchali boj svých přátel ukryti v kryptě kostela. Byli to Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík. Když Němci ovládli prostory kostela, začali házet do krypty granáty slzného plynu, které jim obránci vyhazovali zpět na ulici. Následoval pokus parašutisty vyplavit, k čemuž byli přivoláni protektorátní hasiči. Parašutistům se několikrát podařilo vystrčit hasičské hadice zpět na ulici a vedli palbu z krypty po německých vojácích. Při opakovaném pokusu o vystrčení hasičských hadic, přišli zásahem jednoho z hasičů o jejich žebřík, čímž ztratili možnost dál hasičům hadice účelně odrážet. Němci mezitím za pomoci výbušnin prorazili do krypty další vchod v oblasti zazděného starého vchodu. Boj parašutistů skončil až nedostatkem střeliva. Stejně jako jejich přátelé v horní části kostela se odmítli vzdát a posledním nábojem se střelili do hlavy.

Při této akci zahynuli tito příslušníci československého zahraničního odboje: npor. Adolf Opálka (Out Distance), ppor. Josef Valčík (Silver A), rtm. Josef Gabčík (Anthropoid), rtm. Jan Kubiš (Anthropoid), rtn. Jaroslav Švarc (TIN), čet. Jan Hrubý (Bioscop), čet. asp. Josef Bublík (Bioscop).

Tento čin měl pro český národ dalekosáhlé následky, jelikož nacistický teror ještě zesílil. Již 28. května zahájili nacisté popravy pro schvalování atentátu na Heydricha a 29. září bylo zaznamenáno, že stanný soud odsoudil za tyto údajné zločiny 252 lidí. Jedním z nejznámějších míst poprav se stala kobyliská střelnice. Odhaduje se, že v reakci na atentát, při tzv. (druhé) heydrichiádě, nacisté zabili 2 000 lidí. Mimo jiné vypálili obce Lidice a Ležáky.

Někteří historikové však odhadují, že v případě, že by Heydrich nebyl zabit, byly by ztráty na životech ještě vyšší. Atentát vzbudil ve světě pozitivní ohlas a na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda. Byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu.