Kostel sv. Bartoloměje v Kočí

Dominantou obce Kočí, jejíž vznik je datován na rok 1263 za vlády Přemysla Otakara II., je bezesporu kostel sv. Bartoloměje. Byl založen zakládací listinou královny Žofie, druhé manželky Václava IV., v roce 1397. Jeho staviteli se s velkou pravděpodobností stali bratři Lútkové. Jednolodní kostel představuje dílo vrcholné gotiky, na něj navazuje dřevěná zvonice, která společně s barokním mostem zastupuje lidovou architekturu.

Stavba samotná upoutá již na první pohled. Zcela nezvyklý vstup zaujme snad každého návštěvníka. Je tvořen krytým dřevěným barokním mostem se zachovanou dubovou konstrukcí. Masivní trámy jsou čepovány pouze dřevěnými kolíky, kov zde nenaleznete. Most nahradil původní lávku z 15. století, úkolem bylo překlenutí dřívější mokřiny. Most je dlouhý 18 metrů a je jedním z nejstarších zastřešených mostů v Evropě.

Na most navazuje dřevěná zvonice s rozšířenou, pětiboce ukončenou dolní částí, horní část je uzavřena štíhlým osmibokým jehlancem. Celkově dosahuje výšky 29 metrů a je až k zemi kryta šindelem. Na jednom z trámů naleznete datování rokem 1666. Tato stavba byla vybudována na místě původní gotické zvonice, ze které zůstaly zachovány dva zvony – Bartoloměj nese datum 1496 a Vavřinec je z r. 1562.

V jednolodním kamenném kostele překvapí návštěvníky plochý dřevěný strop ze začátku 16. století. Uprostřed je zdoben pásem 13 starozákonních proroků a různými ornamenty s ostrými černými konturami. Na stěnách jsou odkryty fresky převážně z období renesance. Nacházíme výjev Umučení sv. Bartoloměje, dále se nabízí fresky patronů sv. Gotharda (patrona proti špatnému počasí) a sv. Vojtěcha (patrona dobré úrody) a další. Presbytář je dochován ve své gotické podobě, včetně žebrové klenby a kamenného sanktuária, kam se ukládala monstrance. Původní barokní oltář se rozpadl, části jsou uloženy v chrudimském muzeu. Současný oltář je z 19. století, s vyobrazením sv. Bartoloměje.

Okolo kostela se rozkládal hřbitov. Byl vysvěcený na začátku 16. století a z hygienických důvodů se přestal na konci 19. století užívat. Některé náhrobky jsou rozestavěny po obvodu kostela. Zřejmě kvůli mokřinám byl terén hřbitova navýšen a opatřen roubeným plotem, zachovaným do dnešní doby.