Grafitový důl Český Krumlov

Grafitový důl Český Krumlov se nachází pod Městským vrchem (608 m n.m.) v katastru města Český Krumlov v Jihočeském kraji. Důl byl založen v roce 1975 a stal se tak nejmladším grafitovým dolem v České republice. Ložisko grafitu je otevřenou štolou, na kterou navazují důlní chodby o celkové délce přes 20 km. Spojení s povrchem je zajištěno pomocí tzv. svislých komínů, což nejsou komíny v pravém slova smyslu, ale svislé jámy s žebříky, které slouží pro dopravu materiálu, větrání dolu a také jako úniková cesta z podzemí na povrch. Největší hloubka těžby je cca 70 m, ale ložiska grafitu pokračují až do hloubky 300 m a více. Horníci zde však při těžbě narazili na staré důlní chodby neznámého původu a datování. Na Českokrumlovsku je těžba grafitu zaznamenaná od roku 1767, ale je známo, že grafit byl v oblasti používán při výrobě keramiky již v období před naším letopočtem.

Grafit tvoří mocná lože v rule s vápenci a amfibolity. Celkem je u Krumlova pět tuhových pruhů probíhajících s vápenci a amfibolity. Místy v rulách vystupuje uzlovitě granát. Chalkopyrit, z něhož se těžila černá měď, bývá pomíšen pyritem a pyrhotinem. Kaolin se vyskytuje s tuhou, kterou znečišťuje. Z hlediska mineralogického se v grafitických ložiscích vyskytují pyrit, pyrhotin, kalcit, galenit, aragonit, evansit, stewensonit, granát, zoisit, molybdenit, torbernit, glockerit aj.

Ročně se v tomto dole těžilo až 20 000 tun grafitové suroviny, kdy obsah grafitu v surovině se pohyboval mezi 15–25 %, ty nejkvalitnější partie dosahovaly až 45 %. Vytěžený materiál se vozil do Netolic, kde se dále zpracovával. Grafit se využívá např. jako tuha v tužkách, mazivo, moderátor v jaderných reaktorech, k výrobě elektrod v obloukových pecích a je také hlavní součástí lithium-iontových baterií.

Těžba v dole skončila z ekonomických důvodů v roce 2003. Bývalý grafitový důl byl veřejnosti zpřístupněn 1. 5. 2008.