Památník Lidice

Památník Lidice je památník na vyhlazení Lidic nacisty za druhé světové války. Osud Lidic se naplnil 10. června 1942, kdy byla obec na rozkaz K. H. Franka srovnána se zemí. 173 mužů bylo zastřeleno, ženy byly převezeny do koncentračního tábora Ravensbrück a děti buď předány k poněmčení nebo odvezeny do polského Chelmna.

Důvodem k vyhlazení byl atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha v pražské Libni, provedený parašutisty skupiny Anthropoid Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem dne 27. května 1942, kterému protektor po několika dnech podlehl. Na tomto atentátu spolupracoval i další parašutista vyslaný exilovou vládou v Londýně Josef Valčík. Následovalo vyhlášení druhého stanného práva, heydrichiády. V průběhu heydrichiády, tedy od 27. května 1942 do jejího ukončení 3. července 1942 bylo popraveno přes 1500 osob, byly vyhlazeny obce Lidice a Ležáky, tisíce osob byly zatčeny, a nakonec zemřeli i parašutisté ukrytí v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

K samotnému vyhlazení Lidic pak nacisty dovedl výslech Anny Marusczákové, které byl adresován „podezřelý“ dopis, který neeticky otevřel a policii na Kladně předal její zaměstnavatel Jaroslav Pála. Ač se po prošetření prokázalo, že se nejedná o dopis jednoho z parašutistů, výslech Marusczákové zavedl gestapo do obce Lidice na stopu československého poručíka letectva Josefa Horáka. Horák byl společně s dalším mužem z Lidic, poručíkem československého protileteckého dělostřelectva Josefem Stříbrným od roku 1939 nezvěstný a dalo se předpokládat, že vstoupili do služeb jiných armád v zahraničí. Na pohřbu Reinharda Heydricha 9. června 1942 na návrh státního tajemníka K. H. Franka odsouhlasil Adolf Hitler vyhlazení Lidic. Depeše byla předána do Prahy telefonicky, a ještě večer téhož dne, byla obec neprodyšně uzavřena. Druhý den došlo v Lidicích k výše zmíněným událostem. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).

V blízkosti památníku se nachází bronzové sousoší 82 lidických dětí usmrcených výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu v táboře Chelmno. Na místě tragédie je také možno najít místo zbořené školy, kostela sv. Martina či Horákova statku, na jehož zahradě byli lidičtí muži postříleni.