Místo seskoku parašutistů z operace Anthropoid

Místo seskoku parašutistů z operace Anthropoid je památník v katastru městyse Nehvizdy v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Na tomto místě v noci 29. 12. 1941 ve 2:24 h byli vysazeni výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš v rámci operace Anthropoid.

Původně plánovaným místem seskoku byly 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně, navigační omyl však způsobil vysazení na tomto místě. Jejím hlavním cílem bylo uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA ( (Reichssicherheitshauptamt) Reinharda Heydricha, k čemuž došlo 27. 5. 1942.

Josef Gabčík se při seskoku zranil na noze. Operační výstroj a sabotážní materiál ukryli v boudě zahradníka Antonína Sedláčka, kde přečkali noc. Kubiš se ráno obrátil na místního faráře Františka Samka s prosbou o pomoc s tím, že se vrací z práce v Říši a zabloudil. František Samek mu ukázal na mapě, kde se nachází, a dal spolehlivé kontakty. Poté podle původních pokynů odjeli oba výsadkáři do Rokycan, kde se jich na noc ujal Václav Stehlík. Druhý den oba odvezl do Plzně k policejnímu inspektoru Václavu Královi, který jim opatřil nové pracovní knížky a Gabčíkovi zajistil lékařské ošetření. Z Plzně se Kubiš vydal do Prahy za Václavem Růtou, u kterého pobyli pět dní. Během té doby vyzvedli ukrytý materiál, jenž postupně přemístili do dalších úkrytů v Praze a okolí. Gabčík se záhy vydal za Kubišem do Prahy. Václav Růta oba seznámil s Janem Zelenkou-Hajským, přes kterého navázali spojení se sokolskou odbojovou organizací JINDRA. Ten postupně vytvořil se svou skupinou "ŘÍJEN" nejužší sokolskou odbojovou síť kolem příprav výsadku Anthropoid. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky kromě Václava Růty patřili ještě Jan Bejbl, Václav Novák, František Pecháček, Jaroslav Piskáček, Jaroslav Smrž, Petr Fafek, Jaroslav Starý, František Hejl, Antonín Oktábec, Bohuslav Strnad, Emanuela a Václav Khodlovi a Marie Moravcová s celou rodinou.

Sokolský odboj jim zajistil ubytování, falešné doklady i lékařské zprávy k pracovní neschopnosti, potravinové lístky i náhradní oblečení a vybavení. Zásadní byly informace o pohybu R. Heydricha v Praze. Klíčovou osobou byl František Šafařík, bývalý žák Zelenky-Hajského, který přes Marii Kovárníkovou a Ludmilu Soukupovou dodával pravidelně informace, kdy a jak se dopravuje Heydrich na Pražský hrad. Jakožto příslušní hradní protiletecké služby měl po areálu hradu volnější přístup. Díky němu oba parašutisté získali přehled o jeho vozech i doprovodu.

Jan Zelenka-Hajský zajistil setkání obou parašutistů i s dalšími odbojáři, včetně Ladislava Vaňka a Vladimíra Krajiny. Dne 21. 3. 1942 se Kubiš s Gabčíkem setkali i s Václavem Morávkem, který ale téhož dne večer při boji s gestapem padl. Po dobu jejich pobytu v Praze je na strategická místa doprovázely Marie Kovárníková se sestrou Ludmilou Soukupovou a také s Annou Malinovou, případně jejich doprovod a odbojové spojky kromě jiných zastávaly i sestry Rela a Liběna Fafkovy.

Během jara 1942 začali v Praze operovat i parašutisté z výsadků Silver A, Out Distance, TIN, ZINC a BIOSCOP. Byli v pravidelnějším kontaktu s Josefem Valčíkem (Silver A) a Adolfem Opálkou (Out Distance). Jan Kubiš se s Opálkou, Valčíkem a Čurdou účastnili navigační podpory akce CANONBURY, při níž britské letectvo bombardovalo 26. dubna Škodovy závody. Tato operace skončila neúspěchem. Poté se Gabčík s Kubišem začali opět podrobně zabývat plánem na atentát. Na plánování a přípravě se podílel úzký okruh odbojářů kolem Jana Zelenky-Hajského. Původní rozkazy s účastí domácího odboje nepočítaly, ovšem bez jeho podpory by nakonec nebylo možné uskutečnit ani atentát, ani záchranou síť ubytování pro ostatní výsadkové skupiny.

Gabčík s Kubišem o svém úkolu dalším zástupcům domácího odboje nic neprozradili, ovšem ti odhadli, že se připravuje akce, která by mohla mít dalekosáhlé následky pro obyvatelstvo. Prostřednictvím vysílačky Libuše se Vaněk s Krajinou pokoušeli přimět politické a vojenské vedení v Londýně, aby příkaz k atentátu zrušilo. To se však nestalo. Gabčík a Kubiš provedli řadu pozorování a pomocí informací dodaných učitelem Zelenkou připravili plán atentátu. K útoku byla zvolena ostrá pravá zatáčka z tehdejší Kirchmayerovy třídy (dnes ulice Zenklova) do ulice V Holešovičkách v Praze-Libni, kudy od Velikonoc každodenně Heydrich projížděl autem do své kanceláře na Pražském hradě a kde musel jeho řidič automobil výrazně zpomalit.

Dne 27. 5. 1942 oba příslušníci desantu Anthropoid zaútočili na vozidlo zastupujícího říšského protektora Heydricha. V rozhodující chvíli selhal Gabčíkův samopal Sten Mk.II, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu vz. 73. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině. Dne 4. 6. 1942 na n na celkovou sepsi organismu zemřel.

Účastníci operace zaplatili za svůj čin životem, když spolu s dalšími výsadkáři podlehli 18. 6. 1942 v boji s přesilou 800 nacistických vojáků v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Na tomto místě byl vybudován Národní památník hrdinů heydrichiády.